Stav přípravy a výstavby VMO Brno

Všechny úseky Velkého městského okruhu Brno jsou po mnoho let připravovány investorem stavby, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Postup výstavby vychází z ekonomické i stavební náročnosti jednotlivých úseků. Momentálně se proto každý z úseků nachází v jiné fázi projektové přípravy nebo stavební realizace.

Jednotlivé fáze přípravy a výstavby

Každý úsek Velkého městského okruhu Brno sestává z několika samostatných staveb. Proces přípravy každé stavby začíná prověřením jejího přínosu a technické proveditelnosti, obvykle v několika variantách. Trasa nejlépe vyhovující dopravním potřebám se navrhuje v souladu s cíli územního plánování, vyhodnocuje nejlépe z hlediska dopadu na životní prostředí a dále se rozpracovává v několika stupních projektové dokumentace.

Teprve poté, co investor získá platné stavební povolení, začíná náročná několikaletá a často technicky komplikovaná výstavba úseku čtyřproudové komunikace v městském prostředí. Teprve tato fáze právem přitahuje pozornost obyvatel města, neboť je provázena stavebním ruchem, mnoha často se měnícími dopravními omezeními a uzavírkami. Završením celého procesu je uvedení nové stavby do provozu, které vždy, byť by šlo o krátký a izolovaný úsek městského okruhu, přinese podstatné zlepšení dopravní situace v okolí.

Kde se už jezdí a kde by se mělo stavět

Následující mapa ukazuje základní členění městského okruhu na čtyři sektory dělené na dílčí úseky. Společně s následující tabulkou zobrazují stav přípravy a výstavby Velkého městského okruhu Brno. Barevné označení ukazuje jednotlivé fáze realizace konkrétních staveb.

Části VMO Brno uvedené do provozu

Stavby městského okruhu, které již byly uvedeny do plného provozu, jsou zde označeny modrou barvou.

Mezi ně v úseku Pisárky patří křižovatka a tunel Hlinky, křižovatka Pražská radiála a tunel Pisárky. Zprovoznění těchto staveb zásadním způsobem zlepšilo dopravní situaci v dané lokalitě a umožnilo rychlé napojení na dálnici D1 ve směru na Prahu.

V úseku Brno-sever je v provozu významná část plánovaného okruhu. Křižovatka třídy Generála Píky, křižovatka Merhautova a Husovický tunel zajistily plynulost dopravy a obslužnost přilehlých městských částí.

Nejvýznamnější doposud realizovanou částí okruhu je Královopolský tunel se souvisejícími křižovatkami Svitavská radiála, Hradecká a Korejská. Díky zprovoznění celého úseku Královo Pole k roku 2013 došlo k dokončení celé severní části okružního systému od křižovatky Kníničská až po jižní výjezd z Husovického tunelu.

Připraveno k realizaci

Oranžovou barvou jsou vyznačena místa okruhu, připravená k realizaci. Jedná se o kritická místa, ve kterých se každodenně tvoří dopravní zácpy. Motoristé akutně potřebují zlepšení plynulosti dopravy v úsecích Žabovřesky, Brno-sever a Židenice.

Uvedeno do provozu	Vydané územní rozhodnutí, platná EIA	Zpracovaná technická studie, v souladu s územním plánem
Alternativní sledovaná trasa	Stávající trasa

Stav územní, projektové a stavební přípravy VMO

Legenda:
ÚP - soulad s Územním Plánem města Brna ST - územní studie, TS - technická studie, EIA - dokument vlivu stavby na životní prostředí, MŽP - stanovisko vlivu stavby na životní prostředí, DÚR - dokument pro územní rozhodnutí, ÚR - platné územní rozhodnutí, DSP - dokumentace pro stavební povolení, SP - platné stavební povolení, R - v realizaci, UP - uvedení do provozu

* V rámci dopadů novely zákona č. 39/2015 Sb. na stavby, které měli vydáno stanovisko EIA (Enviromental Impact Assessment) podle zákona č. 244/1992 Sb. bylo nutné zpracovat novou dokumentaci EIA.