Úvodní strana
 
Úvod > Úseky VMO Brno > Úsek Bohunice< Zpět na seznam úseků

Úsek Bohunice

Úsek Bohunice je celý naplánován pod zemí. Mezi křižovatkou Heršpická a křižovatkou Výstaviště vznikne nejdelší brněnská podzemní stavba – Tunel Červený kopec. Tunel začínající za Ústředním hřbitovem odlehčí dopravně přetíženým ulicím Vídeňská, Poříčí a Jihlavská. Projde pod Červeným kopcem, Štýřicemi a Bohunicemi a vyústí nad řekou Svratkou v blízkosti čtvrté a páté brány brněnského výstaviště.

Významné křižovatky a tunely

  • Křižovatka Heršpická
  • Tunel Červený kopec
  • Mapa
  • Fotogalerie
  • Popis

Tunel Červený kopec 

VMO Tunel Červený kopec představuje jeden z klíčových úseků VMO Brno. Projekt díky své poloze vychází z urbanisticko-dopravní studie Pisárecké kotliny v Brně.

Projekt respektuje regulační a rozvojové plány území, minimalizaci zásahu do zeleně a dopravní řešení jako mimoúrovňové křížení (MÚK) Hlinky, Pražská radiála, MÚK Heršpická, vedení VMO Bauerova po estakádě.

Základní technické parametry VMO Tunelu Červený kopec

Délka I. tunelu: 1 871 m
Délka II. tunelu: 1 886 m
Kategorie dle ČSN 73 7507: TA – dlouhý jednosměrný tunel
Kategorie navazující komunikace mimo tunel: MR4dc24,5

Navrhovaná rychlost v tunelech se předpokládá 60 km/h na vjezdech a výjezdech a max. 80 km/h v trase tunelu. Provoz v tunelech bude pouze jednosměrný v každé tunelové rouře, neboť obousměrný provoz nelze technicky řešit ani v jedné z nich. Šířkové uspořádání tunelu bude řešeno alternativně, tj. T7,5 nebo T9,0 podle technicko-ekonomického posouzení a rizikové analýzy.

Úsek VMO Pisárecká kotlina a její části

MÚK Hlinky

VMO Brno je od Žabovřesk veden po terénu, ale v křížení s ul. Hlinky zapuštěn cca. 2 m pod terén. Ul. Hlinky překračuje VMO mostním objektem, který přechází v galerii nad větví VMO ve směru Žabovřesky. Na obslužnou komunikaci na mostě (výškově v úrovni smyčky tramvaje) navazují rampy MÚK a obslužná komunikace BVV.

Pražská radiála

Pražská radiála překonává mosty řeku Svratku a tunely pod Strážným kopcem a je vedena směrem k dálnici D1. Odštěpení Pražské radiály od VMO Brno se realizuje vratnou rampou, přímou rampou a dvěma mimoúrovňovými rampami, z nichž je jedna navedena přímo do BVV.

VMO Pisárky

VMO podchází mosty PR a vystoupá na estakádu nad Bauerovu ulici. Pod estakádou jsou navržena kapacitní parkoviště a realizovány vjezdy do areálu BVV, PČR a rekreačních zařízení Riviery. Spojení obstarává obslužná komunikace  v dolní úrovni.

MÚK Výstaviště

Sjezd z VMO na místní systém je řešen nejdříve na sběrný systém – ul. Poříčí a MÚK Hlinky 4. brána BVV a teprve potom na místní obslužný systém. Přes řeku Svratku vedou dva mosty navazující přímo na portál tunelu.

VMO tunely Červený kopec

Jedná se o dvě souběžné tunelové roury větví VMO, které se napojí vnějšími rampami na ulici Jihlavskou před mimoúrovňovým křížením s Vídeňskou radiálou.

MÚK Heršpická (Vídeňská radiála)

Představuje samostatná všesměrná mimoúrovňová křižovatka sil. I/42 VMO a sil. I/52, tzv. Vídeňské radiály. Křižovatka je navržena s prioritou průjezdu VMO a ostatní pohyby jsou řešeny v první úrovni v podobě velké spirálovité křižovatky.

Městská hromadná doprava

Systém vedení linek MHD se v cílovém stavu nezmění. Dočasně je tramvajová trať Mendlovo náměstí – Pisárky – Žabovřesky – Bystrc v dotčeném území segregována na samostatném tělese. Přestup mezi linkami kolejové a nekolejové hromadné dopravy je řešen v uzlu MÚK Hlinky. Autobusové linky na ul. Bauerové včetně okružní linky bude kompletně převedena na obslužnou komunikaci podél areálu BVV. Uzel Jihlavská zůstává nedotčen.

Počet parkovacích stání v zájmovém území

Vzhledem k charakteru území, městským i celorepublikovým aktivitám musí parkování v daném území uspokojit tyto specifické požadavky:

  • běžné nároky obyvatel a firem v uličním prostoru.
  • zvýšené nároky na dostatek stání podél výstaviště několikrát ročně při veletržních akcích.
  • výjimečné nároky na počet stání v dosahu výstaviště při speciálních veletržních akcích.
  • nároky pro rekreační využití území v sezóně.

Celkový počet parkovacích stání v zájmovém území činí:

  • v současnosti: 3 850
  • v etapě do roku 2010: 4 213
V cílovém stavu  4 425 z toho:

  • na venkovních parkovištích: 2 964
  • v hromadných garážích: 1 461

V navazujících plochách uvnitř výstaviště s vjezdy od 7. po 11. bránu bude v cílovém stavu navíc situováno 1 963 parkovacích stání na venkovních plochách. Výrazně vyšší počty parkujících vozidel v areálu BVV lze zajistit výstavbou vícepodlažních parkovacích garáží, které mohou vznikat postupně podle potřeb ve vazbě na přímý vjezd z Pražské radiály od dálnice D1 (8. brána). Z návrhu vyplývá, že v rámci stavby bude snaha maximálně zachovat veřejná parkovací stání a to pod estakádou VMO Bauerova.

Pěší provoz

Pěší provoz je vyloučen z koridorů rychlostních komunikací. Podél komunikací sběrných a obslužných jsou momentálně umístěny chodníky za obrubami vozovek nebo v samostatných trasách, případně smíšených s cyklisty v rekreačním území řeky Svratky. Do skeletu pěších tras budou doplněny dvě nově navržené lávky přes řeku Svratku společné s cyklisty.

Cyklistické trasy

Územím prochází řada cyklistických tras, jejich průběh je navržený podle Koncepce cyklistické dopravy. Cyklotrasy jsou vedeny zejména v přidruženém dopravním prostoru, v rekreačním území řeky Svratky často ve smíšeném provozu s pěšími. Podél sběrných i obslužných komunikací jsou navrženy jednosměrné cyklostezky v přidruženém dopravním prostoru, jednosměrné cyklistické pruhy ve vozovce případně kombinace obou těchto řešení v závislosti na šířkových možnostech komunikací a možnostech průjezdu křižovatek.

Základní přehled územím procházejících cyklistických tras

  • pravý břeh Svratky – Kamenná – lesní cesta pod Červeným kopcem – Anthropos – Veslařská
  • Mendlovo náměstí – Rybářská – nová lávka – Kamenná čtvrť – Červený kopec
  • Rybářská – Bauerova – nová lávka – Anthropos
  • Žlutý kopec – Pivovarská – Hlinky – Pisárecká – Antonína Procházky
  • Hlinky – Vinařská – Červený kopec

VMO TUNEL ČERVENÝ KOPEC -  Technická studie ke stažení (130 kB, Adobe Acrobat dokument).

 
vyrobila